Klinické obtíže při glenohumerální instabilitě

  1. zvýšená pohyblivost ramenního kloubu, tj. vlastní instabilita (projevující se přeskakováním kloubu)

  2. bolest, která může souviset s primárním postižením, například s lézí labrum glenoidale, nebo představuje sekundární traumatické postižení periartikulárních struktur. Nejčastěji jsou tato druhotná poškození mylně diagnostikována jako   impigement syndrom. Mohou se však skrývat i pod diagnózami tendinitidy dlouhé hlavy bicepsu nebo poškození rotátorové manžety (na rozdíl od poškození rotátorové manžety se však instabilita vyskytuje spíše u mladších lidí sportovního založení, kteří jinak nespadají do období vzniku poškození rotátorové manžety5).

5 do věku kolem 60 let a výše