Pokud dojde ke vzniku tekutiny v burze, pak se u pacienta objeví v podstatě stejné klinické příznaky bez závislosti na jejich primární příčině. U pacienta je přítomná obecná symptomatologie zánětlivého postižení struktur se synoviální výstelkou (glenohumerální , akromioklavikulární kloub a pochva dlouhé hlavy bicepsu) :
| bolesti v klidu a hlavně v noci, zhoršené pohybem |
| nemožnost ležet na postižené straně |
| ranní ztuhlost |
| omezení hybnosti |
| vzácně i otok ramene |
UZ vyšetření je suverénní metodou pro záchyt tekutiny v burze. Konečné stanovení diagnózy je však možné až po rozboru punktátu burzy.
Revmatická onemocnění vyvolávají u burz exsudativní záněty. K náplni burzy může dojít také sekundárně až průniku
synoviální tekutiny pouzdrem glenohumerálního skloubení po jeho oslabení
revmatickým procesem a trvalou expanzí synoviální tekutiny. V tomto případě však
snad nelze mluvit o pravých burzitidách, spíše paraburzitidách, tj. přítomnosti
tekutiny mezi jednotlivými strukturami bez přesné anatomické lokalizace.